Přikázání další, nepokosíš…

Začneme rovnou citátem dalšího restaurovaného fragmentu slabikáře: „…i jal jsem se vysvětlovati Karlovi, že jen těžko mne lze přinutiti zahrát další úder tak, abych se nedotkl trávy v místě, kde můj míč se našel, což bylo za kolíky červenými, velice blízko vodní hladiny u jezírka na čtverce. Byvši po pás v rákosí bylo lze jen těžko možné jakkoliv postupovati s vědomím, že moje hůl se nesmí trávy ani dotknouti…“

Jen těžko lze říct, jestli se tehdy nesměl hráč trávy v překážce dotknout, když jeho míč byl ve vodní překážce taktéž. Z restaurovaného textu to ale vyčíst lze, že. Byť autor stěžejního díla s golfovou tématikou statečně bojoval. Kdo ví, třeba právě on byl příčinou změny, která dnes platí. A nebo… Možná už tehdy hráči prostě z jakéhokoliv důvodu nečetli doplňky, dodatky a výjimky, které lze najít u tolika Pravidel golfu. Pravidlo 13-4, Míč v překážce; Zakázané úkony, je klasická drsárna za dvě… Jenže málokdo z nás (dejme si ruku přibližně tam, kde máme srdce…) dočetl všechno v tomhle Pravidle až do konce. Tam se totiž skrývá věc, která se jmenuje Poznámka: Hráč se smí kdykoli, a to i při založení za míč nebo při nápřahu k úderu, dotknout holí i jinak jakékoli závady, konstrukce prohlášené Soutěžním výborem za nedílnou součást hřiště nebo trávy, křoví, stromu nebo jiné rostoucí rostliny. Rostliny!!!! Dotknout!!! Smí se!!! Jenže pozor. Ani tak není povoleno si tady cvičnými švihy vysekat prostor okolo míče, který nám pak cokoliv ulehčí. Tady je to pak za trochu jiné „dvě“ ale pořád za dvě. Vykosit wedgí prostor za míčem o rozloze metr na metr kvůli lepšímu nápřahu je pořád vylepšení pozice i když jsme se ani jednou nedotknuli půdy nebo vody v překážce, což nám právě Pravidlo 13-4 zakazuje… To by bylo zatím všechno a jdeme znova restaurovat.