Položil odložil

Není to slovní hříčka. To uvidíte za chvilku. Ale v restauraci zrestaurovaná kapitola přinesla obrovské překvapení. No posuďte sami:

„Počátkem srpna nám oznámeno bylo panem správcem, že od září již bude správcem bývalým. To proto, že ve snaze dluhy umořiti, museli jsme naše hříště milované prodati. Nejprve jsme jenom investora, který by pár tisíc na stůl položil, hledali, jenže tato varianta se ukázala nejméně schůdnou býti a tak jsme z donucení akceptovali nabídku velkopodnikatele v mnoha oborech. Není jím nikdo jiný než Adolf Bureš. Co je zač všichni víme. A nebylo ani divu, že půtky všeliké na sebe dlouho čekati nenechaly. Vždyť nový majitel hřiště vynikal jako provokatér a také donašeč tajné policie. Ani správce, pan Valenta, se nedokázal se situací nastalou smířiti. Stále jen opakoval: ‚Kde ten se tady vzal, kde ten se tady vzal…‘ nebo třeba ‚Co jsme komu udělali, že máme za majitele takového nebetyčného pitomce‘. Dokonce se na schůzi výborů s přímou otázkou na členy neváhal obrátiti. Prostě se tázal, kdo hlas Burešovi dal, když se hlasovalo. Reakce byla prazvláštní. Ze třinácti členův výboru zvedli ruku jen tři, o kterých bylo známo, že z nejrůznějších pohnutek Bureše rádi jako majitele uvidí. Pohnutky to rozhodně nebyly dobré. Co si budeme říkat… Jenže ostatních deset si mohlo hlavy vykroutiti, jak dávali najevo, že oni v žádném případě hlas do krabice od golfových bot velikosti 42 a půl pro Bureše nevhodili. Záhada tak zůstává záhadou. Buď kdosi lže, nebo to celé byl podvod, nebo obojího trochu.“

Tady bychom si s dovolením už zbytek restaurovaného textu nechali v archívu a pokročíme ke golfové části, která se z této kapitoly zachovala. Jednoduše proto, že následujících šest a tři pětiny listů bylo popsáno detaily ohledně Burešovy spolupráce s tajnou policií, jak přišel k majetku, kdy, kde, komu a o čem lhal a tak podobně. Opět řečeno slovy klasika, nuda nuda šeď šeď…

Co se tedy na nejmenovaném golfovém hřišti kdesi v českém Pojizeří událo? Nejdřív opět nějaký ten střípek textu ze stránek, které byly notně potřísněny lepidlem na opravy gripů. Ne, skutečně nejde o Grippeny ale o gripy. Ze slepených stránek jsme tak zachránili opravdu jen drobné nesouvislé fragmenty. Jdeme na to:

„…to byl takový hůk, že ještě nikdy…“ „…ukazoval na břízu a brunátný skoro křičel ‚Tady přešel! Tady přešel‘…  „…asi tři minuty…“ „…já bych mu to…“ „…ale nakonec povolil…“ „…další hádka následovala…“ „…už mě to nebavilo…“ „…když ho ruka brněla, pustil konečně míč z dlaně…“ „…a konečně nastala legrace…“ „…tam, kde Franta Položil…“ „…otázka byla, kde asi Položil odložil…“ „…Položil je nejspíš odložil…“ „…zdržuješ!!!“ „…konečně našli ale dalo to fušku…“

František Položil. Tak se jmenoval spoluhráč autora slabikáře, který se ten den dostal do relativního sporu s pravidly. .Jeden z členů naší restaurační, pardon, restauratérské skupiny patří mezi experty v oboru IT a zároveň je mezinárodním rozhodčím golfu. Již před několika lety začal vyvíjet speciální software, který slouží, tedy bude, snad, jednou, možná, sloužit skvělé věci. Software nakrmíte dostupnými fakty a on vám následně, relativně rychle, vypočítá pravděpodobnost toho, co se vlastně stalo. Cílem by například mělo být odstranění pochyb, zda je míč ztracen mimo vodní překážku nebo je ve vodě. No a tak jsme naplnili aplikaci dostupnými daty (ano, tím, co můžete číst nad tímto odstavcem…) a kolega zmáčkl enter. Po jedenácti dnech (ano, dnech), pěti hodinách, dvaceti osmi minutách a jedenácti vteřinách jsme obdrželi výsledek. Pokud byste někdo chtěl namítat, že to trvalo dlouho, pak si znovu přečtěte fragmenty zrestaurovaného textu. No a taky si uvědomte, že aplikace je v beta verzi a teprve testována. Tedy kolega mě teď opravuje a říká, že to má celé do beta verze ještě dost daleko… Co jsme tedy obdrželi jako výsledek:

No. A tady jsme se dostali do malého, ale opravdu jen malinkatého sporu, když jsem řekl, že celá ta analýza je na hovno. Já si totiž myslím, že Položil zahrál do vodní překážky, kde odložil své hole, které potom nemohl najít. Ale to je fuk. Důležité je abyste si pamatovali, že

HRÁČ SMÍ V PŘEKÁŽCE (BUNKER NEBO VODNÍ PŘEKÁŽKA) ODLOŽIT SVÉ HOLE (JEDNOTLIVĚ, ALE  I BAG)!

Jen bacha na to, abyste neporušili nějaké další Pravidlo. Nepohnout volným přírodním předmětem ani se ho nedotýkat, nic nelámat, nestlačovat.. No je toho dost! Ale odložit můžete…